Edison

I. Nase zivoty jsou truchlive jak plac Jednou k veceru sel z herny mlady hrac venku snezilo nad monstrancemi baru vzduch byl vlhky nebot chylilo se k jaru avsak noc se chvela jako prerie pod udery hvezdne artilerie ktere naslouchali u politych stolu pijaci nad sklenicemi alkoholu polonahe zeny v sate z pavich per melancholikove jako v podvecer Bylo tu vsak neco tezkeho co drti smutek stesk a uzkost z zivota i smrti Vracel jsem se domu pres Most Legii zpivaje si v duchu malou arii pijak svetel nocnich barek na Vltave z Hradcanskeho domu bilo dvanact prave pulnoc smrti hvezda meho obzoru v teto vlahe noci z konce unoru Bylo tu vsak neco tezkeho co drti smutek stesk a uzkost z zivota i smrti Sklaneje se s mostu uvidel jsem stin sebevrahuv stin jenz padal do hlubin bylo tu vsak neco tezkeho co place byl to stin a smutek hazardniho hrace rekl jsem mu probuh pane co jste zac odvetil mi smutnym hlasem nikdo hrac bylo tu vsak neco smutneho co mlci byl to stin jez jako sibenice trci stin jenz padal s mostu; vykrikl jsem ach! ne vy nejste hrac! ne vy jste sebevrah! Sli jsme ruku v ruce oba zachraneni sli jsme ruku v ruce v otevrenem sneni za mesto kde pocinaly Kosire z dalky mavaly nam nocni vejire nad kiosky smutku tance alkoholu sli jsme ruku v ruce nemluvice spolu bylo tu vsak neco tezkeho co drti smutek stesk uzkost z zivota i smrti Odemkl jsem dvere rozzal svitiplyn veda na nocleh svuj poulicni stin rek jsem pane pro nas pro oba to staci nebylo tu vsak uz stinu po mem hraci ci to byl jen prizrak nebo sebeklam? stal jsem nad svym kazdodennim luzkem sam bylo tu vsak neco tezkeho co drti smutek stesk a uzkost z zivota i smrti Usedl jsem za stul nad kupy svych knih pozoruje oknem padajici snih pozoruje vlocky jak sve vence viji se svou vecnou chimerickou nostalgii pijak nezachytitelnych odstinu pijak svetel potopenych do stinu pijak zen jichz poslouchaji sny a hadi pijak zen jez pochovavaji sve mladi pijak krutych hazardnich a krasnych zen pijak rozkose a zkrvavelych pen pijak vseho kruteho co stve a drti pijak hruz a smutku z zivota i smrti Rekl jsem si zapomen uz na stiny otviraje tyden stare noviny kde jsem v pachu novinarske cerni tona uzrel velkou podobiznu Edisona byl tu jeho nejnovejsi vynalez sedel v talaru jak stredoveky knez bylo tu vsak neco krasneho co drti odvaha a radost z zivota i smrti II. Nase zivoty jsou strme jako vrak Jednou k veceru se vracel rychlovlak mezi Kanadou a Michiganem souteskami ktere neznam jejich jmenem po plosine kracel maly pruvodci s capkou nasazenou tesne do oci bylo tu vsak neco krasneho co drti odvaha a radost z zivota i smrti Jeho otec krejci svec a drvostep kupec s obilim mel chatrc pudu sklep a vecnou nestalost jez k potulkam nas svadi zemrel touhou po vlasti a smutkem mladi Tatiku tys vedel co je vecny stesk dnes je z tebe popel hvezda nebo blesk tatiku tys vedel ze jsou vsude hrubci mezi krejcimi i mezi drevorubci ty jsi poznal co jsou potulky a hlad chtel bych umrit jak ty take zdrav a mlad avsak je tu cosi tezkeho co drti smutek stesk a uzkost z zivota i smrti Nevim kde a mas-li jaky nahrobek ze tve krve zbyl tu maly pohrobek hled uz slabikuje v Kanade tve knihy hled uz tesi se jak pujde na dostihy hled uz cita slavne zivotopisy encyklopedii stare eposy hled uz vyrostl hled cas tak rychle miji hled uz nehra si cta knizky o chemii Ja jsem byval take v detstvi hrdina ja jsem cital take knihy Darwina ja jsem si hral vaznej' nezli jini s kyselinou solnou v male skolni skrini s burelem a cpavkem s civkou rumkorfu proc jsem chtel vsak byt tez hracem na harfu proc jsem miloval vsak take kolovratky proc jsem si vsak take hraval na pohadky z nichz mi zbylo neco tezkeho co drti smutek stesk a uzkost z zivota i smrti Tomasi tys nebyl muzem metie cet jsi "Analysu melancholie" i tys poznal zalost smutek stesk a lasku v knizkach v Detroit mezi statisici svazku ty jsi snival tez o cestach po mori ve sve primitivni laboratori kterous pripjal k vozum nakladniho vlaku v nemz jsi cechral kridla papirovych ptaku Grand Trunk Herald! Velky Vestnik ve voze! Sazis! Tisknes! Valka! Srazky! Eroze! Volas prave vyslo! Kupte! Nove zpravy! Pozar v Kanade a Maly kuryr z Javy bylo tu vsak neco krasneho co drti odvaha a radost z zivota i smrti Jednou jsi se nahle vrhl pod kola ani zive duse kolem dokola a uz vleces chlapce mezi narazniky zachranils mu zivot vezmi si me diky Hle jsi v dilne na vyrobu obuvi stroje chrli ohen jako vesuvy co ses navzdychal pri kazde polobotce vim tys zdedil neklid toulaveho otce Toulas se jak nosic z dvorku do dvorku jednou zklaman odjel jsi do New-Yorku bloude v teto americke metropoli byl jsi odhodlan vrhnout se na cokoli snad hrals tehdy karty snad jsi take pil snad tam nechals mnoho nejlepsich svych sil bylo v tom vsak neco krasneho co drti odvaha a radost z zivota i smrti III. Nase zivoty jsou bludne jako kruh Jednou kracel po New-Yorku dobrodruh bylo odpoledne s vlahym sluncem v maji chodec zastavil se mlcky na Broadwayi pred palacem West-Union Telegraf kde to hucelo jak na rozvodne desce byl to kamelot a velky vynalezce Tisic vynalezcu udelalo krach hvezdy nevysinuly se ze svych drah pohledte jak tisic lidi klidne zije ne to neni prace ani energie je to dobrodruzstvi jako na mori uzamykati se v laboratori pohledte jak tisic lidi klidne zije ne to neni prace to je alchymie Mala nedele ach kolik jasnych zvonu mala centrala slys zvonky telefonu Vase usi poslouchaji milence defraudanty hovorici o smence kalifornske lupice a nocni vrahy telefonni rozhovory z Velke Prahy Svet si hraje s vasim usnim bubinkem stavate se elektrickym praminkem fonomotory a mechanicti ptaci vzletaji az k hvezdam odkud se k vam vraci jako k ptacnikovi z rohu predmesti hlasajice vasi slavu z navesti spavate pet hodin denne vam to staci v tom se podobate hazardnimu hraci Vzdycky znovu zit a miti manii jedenkrat jste uzrel v Pensylvanii noc a obloukovou lampu u Bakera pocitil jste smutek tak jako ja zvecera nad posledni strankou sveho romanu jako akrobat jenz presel po lanu jako matka ktera porodila dite jako rybar ktery vytah plne site jako milenec po sladke rozkosi jako z bitev kracejici zbrojnosi jako zeme v posledni den vinobrani jako hvezda ktera hasne za svitani jako clovek nahle ztrativsi svuj stin jako Buh jenz stvoril ruzi noc a blin jako Buh jenz touzi stvorit nova slova jako Buh jenz musi tvorit vzdycky znova hneta z sveho dechu nove kalichy snaseje se s vodou oblak na lichy bylo v tom vsak neco krasneho co drti odvaha a radost z zivota a smrti Vecer na zacatku rijna tentyz rok sklicen odmeroval jste svuj vazny krok po laboratori v slavnem Menloparku uprostred sve korespondence a darku toce prsty mlynek ze zvyku uhnetl jste mane z vlaken uhliku ptaka nasich noci s kterym dlouho bdime metlu priser stinu jiz je zahanime zhave poletuchy snivych promenad andela nad stity narozi a vrat ruze restaurantu kavaren a baru vodotrysky noci ve tmach na bulvaru ruzence nad mosty velkomestskych rek aureolu poulicnich nevestek vence nad kominy velkych parolodi slzy ktere kanou s vysin nad poschodi nad katafalk mesta ktere tlumi je nad budovy chramu stare mumie nad kavarny v nichz jsou plytke duse v dymu nad zrcatka vin nad jejich vecnou zimu nad katafalk mesta mdlobnych vyparu nad mou dusi rozladenou kytaru na niz jako zebrak svetel snu a lasky vyhravam a placi promenuje masky s vasni truvera ja princ a bludny kral mesta orgii jez sluje Balmoral jehoz slavnou branou vchazim vzdycky ve snu cernym kordonem svych poddanych a veznu knizat vrazd a hysterickych karmanol drozek silenstvi a opentlenych kol krecovitych vasni pri nichz zneji zvony chimer vzletajicich z loznic nad balkony pijak krutych hazardnich a krasnych zen pijak rozkose a zkrvavelych pen pijak vseho kruteho co stve a drti pijak hruz a smutku z zivota i smrti IV. Nase zivoty se nikdy nevraci umirame v troskach iluminaci jako jepice a jako blesky hromu uz se vznasi svetla mezi listim stromu uz se chveje v snehu elektricky drat uz se blizi doba svetlych promenad uz se budou hledat duse pod rontgenem jako ichtyosauri pod neogenem uz se blizi k ranu zlata rafie uz jsme svedky kinematografie uz nam budou zahaneti vypinace strasidelne sny hazardniho hrace uz se nesou vykriky a tleskani uz se Edison svym hostum uklani Uz je zase duse smutna po slavnosti uz jste v pracovne a uz tu neni hosti kolik vynalezcu udelalo krach hvezdy nevysinuly se z vecnych drah pohledte jak tisic lidi klidne zije ne to neni prace ani energie je to dobrodruzstvi jako na mori uzamykati se v laboratori pohledte jak tisic lidi klidne zije ne to neni prace to je poesie Je to umysl a trochu nahoda stat se presidentem sveho naroda stat se basnikem jenz predhonil vas vsecky stat se skrivankem jenz ukrad jadro z pecky byti vzdycky stastnym hracem rulety byt objevitelem sedme planety Tisic jablek spadlo na nos zemekoule a jen Newton doved tezit ze sve boule tisic lidi melo epilepsii a jen svaty Pavel uzrel hostii tisic hluchych lidi bloudi beze jmena a jen v jednom z nich jsme nasli Beethovena tisic silencu jiz tahlo zamorim a jen Nero doved zapaliti Rim tisic vynalezu jde k nam za sezonu jenom jeden z nich vsak byl ten Edisonuv Uz zas nespat uz zas nemit zaruky uz zas palit vse co prijde do ruky zuhelnovat jutu opici srst hole suche listi palem struny na viole uz zas bloudit ve sve stare nevire nad bambusem japonskeho vejire beda pane beda je to vejir lasky jejz jste jednou dostal od nezname masky kdyz jste se s ni setkal v mladi na plese kdo to byl ach pane rozpomente se loucite se s jeji vuni na vejiri uz zas palit vse ach beda uz se skviri snad to byla jedna z vasich sudicek - uz zas natahnout si na noc budicek uz zas k retortam uz zas byt Kolumbusem uz zas poradati honbu za bambusem procestovat celou zemi do sire za magickym drevem tveho vejire jako muz jenz hledal ctyri zlate vlasy jako potapec za perlou v stinu rasy jako Kristus v tmach na via Apia jako hledac stesti v mlhach opia jako bludny zid na cestach za domovem jako matka ktera bloudi za hrbitovem cekajic na detsky hlasek ze zahrobi jako malomocny ze sve choroby jako poustevnik jenz hleda boha v tryzni jako bohove svou smrt kdyz vekem zizni jako slepy basnik vlastni pravou tvar jako poutnik pohled na polarni zar jako blazen na den posledniho soudu jako dite na skrivanka hnetouc hroudu Rozjeli se vam do Brazilie do Japonska zeme krasnych magnolii do Havany umrit tam na malarii jako umiraji misionari mel jste jiste pane usmev na tvari pod bambusovnikem smrti na koniku uz se za vas hlasi dvanact nahradniku uz si priptravuji svoje tlumoky Mac Gowan tam stravil skoro dva roky dal se smerem k velke rece Amazonce jejimz tokum neni zacatku a konce bil se casto s dobrodruzstvim o zivot na pereji jejich smrtonosnych vod bil se na nuz s chamtivymi zlatokopy prijel do New-Yorku zmizel beze stopy Jak vas milovat vy cesty bez cile vas vy noci tropu sluncem opile vas vy svetla svetel vas vy noci hore vas vy svetla utonula na dne more vas kdoz umirali jste tak vesele budou z vas ted bambusovi andele ja vas vzpominam vsak kdo to jeste place uz zas vyrabeti nove vypinace uz zas hrouziti se na dno krivuli uz zas roztaceti novou vrtuli hledte starneme a cas tak rychle miji uz zas hledat prvky k nove alchymii hledte starnem je vam osmdesat let hledte prapory jak o sokolsky slet vase ruce blede jako bila krida ne ach ne to neni jeste panychida Jeste videt stale pred sebou svuj stin jeste rozbirati slozky ziravin jeste se zas kuze rukou znovu drobi jeste najit pristroj k cestam do zahrobi jeste zpivati a nemit nikdy klid jeste magnetku na lidsky perisprit jeste zapomenout na vsechno co drti na smutek i uzkost z zivota i smrti V. Nase zivoty jsou tesive jak smich jednou v noci sede nad kupou svych knih uvidel jsem nahle v pachu novin tona snih a velkou podobiznu Edisona bylo to po pulnoci v pozdnim unoru zastihl jsem sama s sebou v hovoru jako bych se byval opil silnym vinem hovoril jsem se svym nepritomnym stinem Jako refren znel tu stale jeden ton sel jsem po spickach az k dverim na balkon prede mnou se chvelo more svetel v dali pod nim lide ve svych luzkach davno spali avsak noc se chvela jako prerie pod udery hvezdne artilerie naslouchal jsem mlcky odbijeni s vezi pozoruje stiny v dalce na nabrezi stiny sebevrahu pro nez neni lek stiny starych poulicnich nevestek stiny aut jez porazely stiny pesi stiny chudaku jez bloudi bez pristresi stiny hrbatych na rohu ulice stiny plne rudych vredu prijice stiny zabitych jez budou bloudit navzdy kolem stinu svedomi a stinu vrazdy zakuklene stiny v satech vojaku stiny laskou premozenych pijaku stiny svetcu kteri basniky se stali stiny tech kdo vzdycky marne milovali lkave stiny meteoru padlych zen krehke stiny cizoloznych princezen bylo tu vsak neco krasneho co drti zapomneni na stesk zivota i smrti Budte krasna budte smutna dobrou noc zarivejsi meteoru jejichz moc poznali jsme kdysi v parnych nocich svetel reflektory stinu bavene jak metel jez nas slehaly az k horke zavrati na shledanou signaly jez nad trati lakate mne do dalek jak dusne ruze na shledanou hvezdy polibky me duse otvirajici mi lazne v zahradach temne balzamy a hrebickovy pach jizdy na svetelnych kridlech avionu na shledanou krute slasti Edisonu zdroje studnic naft vy slavne rakety slechticove zeme bez etikety na shledanou hvezdy padajici s vezi na hledanou stiny v dalce na nabrezi stiny casu na nejz neni zadny lek sladke stiny stiny snu a vzpominek stiny modra nebe v ocich krasne zeny stiny stinu hvezd v zrcadle vodni peny stiny citu jez jsou dosud bez jmena stiny prchave jak nocni ozvena stiny blede opalisujici pleti stiny dechu dosud nezrozenych deti stiny matek modlicich se za syny stiny preludu po mestech ciziny stiny rozkosi jez rusi spanek vdove stiny preludu a touhy po domove Budte krasna budte kruta dobry den krassi meteoru slz a prisah zen lasko s niz jsme stali na vrcholku hory sbirajice hnizda hvezd a meteory na shledanou krassi snu a bludicek uz zas natahnout si na noc budicek pohled priteli co lidi klidne zije ne to neni prace to je poezie Uz zas trhat ve snach blede lilie uz zas jiti do kavarny Slavie uz zas srkat kazdodenni cernou kavu uz zas miti stesk a nachylenou hlavu uz zas nespat uz zas nemit zaruky uz zas palit vse co prijde do ruky uz zas slyset tony tlumeneho place uz zas mit svuj stin stin hazardniho hrace Nase zivoty jsou jako noc a den na shledanou hvezdy ptaci usta zen na shledanou smrti pod kvetoucim hlohem na shledanou sbohem na shledanou sbohem na shledanou dobrou noc a dobry den dobrou noc sladky sen 1927